Internet z vesmíru byl ještě před pár lety sci-fi. Dnes je to trh, na kterém se pere pět velkých projektů — a monopol Starlinku poprvé dostává reálné trhliny. Amazon má na orbitě přes 300 družic, Čína za poslední rok svou konstelaci ztrojnásobila a Evropa staví vlastní síť jako strategickou pojistku. Prošli jsme všechny hlavní konkurenty a srovnali, kdo má šanci Starlink skutečně dohnat.
Proč se s konstelacemi najednou roztrhl pytel
Klasický satelitní internet fungoval z geostacionární dráhy ve výšce 36 000 km. Signál tam a zpátky letí tak dlouho, že odezva šplhá k 600 ms — na video hovor nebo hraní nepoužitelné. Nízkoorbitální konstelace (LEO) létají ve výšce 500–1200 km, takže odezva padá na 20–40 ms, srovnatelně s pozemním připojením.
Háček: v nízké výšce jedna družice pokryje jen malé území a za pár let shoří v atmosféře (typicky 5–7 let). Potřebujete jich tisíce a musíte je průběžně doplňovat. To bylo dlouho ekonomicky nemyslitelné — dokud SpaceX znovupoužitelnými raketami nesrazila cenu startu o 80–90 %. Druhý zlom jsou laserové mezisatelitní spoje: data můžou putovat vesmírem bez pozemních stanic, což z konstelací dělá strategickou infrastrukturu, ne jen internet pro chataře.
Amazon Leo: jediný, kdo může Starlinku reálně šlapat na paty
Projekt dřív známý jako Kuiper se v listopadu 2025 přejmenoval na Amazon Leo. Na orbitě má přes 300 družic — proti zhruba 10 300 Starlinků to zní směšně, ale tempo je nevídané. Amazon si objednal přes 92 raketových startů za víc než 10 miliard dolarů, největší nákup startů v historii — a v nouzi nakupuje starty i u konkurenční SpaceX. První fáze počítá s 578 družicemi.
Amazon chystá tři terminály: kompaktní se 100 Mb/s, standardní se 400 Mb/s a profesionální až s 1 Gb/s. A veřejně slibuje, že Starlink porazí cenou — Amazon si může dovolit dotovat službu ze zbytku svého impéria. Komerční start je plánovaný na polovinu 2026 v USA, Kanadě, Británii, Francii a Německu. Do Česka realisticky koncem 2027 až 2028.
Eutelsat OneWeb: tichá zbraň pro firmy a vlády
OneWeb běžné spotřebitele vůbec neřeší — a přesto je druhou největší fungující konstelací se 650+ družicemi. Mezi zákazníky patří Air Canada, americké ministerstvo obrany, NATO a přes tisíc business jetů. V lednu 2026 si Eutelsat objednal dalších 340 družic od Airbusu (celkem 440 v objednávce), létat mají do konce 2026.
Ceny odpovídají zaměření: terminál vyjde na 200–300 tisíc korun a tarify na desítky tisíc měsíčně. Rychlost kolem 195 Mb/s není rekordní — OneWeb prodává stabilitu a garance, ne maximální rychlost.
IRIS²: evropská pojistka proti Muskovi
Evropa si z Ukrajiny odnesla tvrdou lekci: kritická komunikace nesmí záviset na náladě jednoho miliardáře. IRIS² je odpověď — konstelace za zhruba 10 miliard eur, stavěná výhradně evropským řetězcem a vynášená raketami Ariane 6. Stavět se začne od roku 2028, plný provoz kolem 2030.
Důležité: IRIS² není pro spotřebitele. Je to síť pro vlády, armády a krizovou komunikaci. Doma si ji nekoupíte — ale jako pojistka evropské suverenity dává smysl.
Čína a Rusko: strategie místo trhu
Čínský Guowang plánuje přes 13 000 družic, na orbitě jich má zatím kolem 150. Je to čistě státní projekt firmy China SatNet a míří hlavně na země Hedvábné stezky, Afriku a Latinskou Ameriku — tedy tam, kam Starlink nesmí nebo nechce. Brzdou jsou rakety: čínské znovupoužitelné nosiče jsou pořád ve fázi prototypů.
Ruský Rassvet od Bureau 1440 vypustil v březnu 2026 prvních 16 družic, do roku 2027 jich má být 250. Vynáší je ale jednorázové Sojuzy, takže ekonomika nevychází — smysl to dává hlavně pro armádu a stát.
Co z toho plyne pro Česko
Starlink tu funguje od roku 2022 a zatím nemá konkurenci. Amazon Leo k nám dorazí realisticky kolem roku 2028, OneWeb je pro běžného člověka nesmyslně drahý a IRIS² pro spotřebitele není určený vůbec.
Zajímavé to začne být ve chvíli, kdy Leo vstoupí do Evropy: cenová válka mezi Amazonem a Starlinkem je prakticky jistá a první promo akce se objevují už teď. Žádný jediný vítěz z toho nejspíš nevzejde — trh se rozdělí mezi spotřebitele, firmy, vlády a strategické regiony. Skutečnými vítězi budeme my, běžní uživatelé: víc konkurence znamená nižší ceny a lepší službu.
