DJI ovládá přes 70 % globálního trhu s drony, v Severní Americe drželo dokonce přes 80 % spotřebitelského trhu — prakticky monopol. A není to jen firma na drony pro focení přírody: její technologie pronikly do záchranářství, zemědělství, filmového průmyslu, stavebnictví i bezpečnostních složek. Právě proto je americký zákaz tak bolestivý. Rozebrali jsme, co přesně se stalo, proč a co to znamená pro Evropu.

Co přesně zákaz zakazuje

Stopka se týká všeho, co DJI vyrábí — ale jen do budoucna. Žádný nový model dronu, gimbalu, stabilizátoru ani zemědělského systému už nedostane schválení potřebné pro legální dovoz, marketing a prodej v USA. Hranicí je 23. prosinec 2025: co mělo certifikaci před tímto datem, prodává se dál bez omezení.

Kdo už dron od DJI má, může s ním v USA normálně létat. Aktualizace softwaru zákaz vůbec neřeší — restrikce míří výhradně na hardware a rádiové frekvence u nových zařízení. Bolí to hlavně proto, že na Západě prakticky neexistuje výrobce, který by nabízel srovnatelnou kvalitu a funkce za dostupnou cenu.

Dekáda nedůvěry, která gradovala

Zákaz nepřišel odnikud. První signál zazněl už v roce 2017, kdy americká armáda interním příkazem zakázala DJI drony ve svých řadách. O tři měsíce později unikl dokument ministerstva vnitřní bezpečnosti, který přímo tvrdil, že DJI sdílí data s čínskou vládou. V roce 2020 přitom nezávislá studie americké konzultační firmy žádné stopy škodlivého kódu ani tajného přenosu dat nenašla — ale semínko nedůvěry už bylo zasazené. Stát za státem pak začal DJI zakazovat pro vládní agentury.

Finále obstaral zákon, kterým USA každoročně schvalují financování armády. Ten uložil, že některá bezpečnostní agentura má do 23. prosince 2025 provést audit DJI. Háček: zákon neurčil, která konkrétně — a ve výsledku to neudělala žádná. Nepomohl ani vlastní bezpečnostní audit, který DJI vydalo v červnu 2025. Den před deadlinem pak meziresortní orgán americké vlády místo zákazu samotného DJI hodil na černou listinu rovnou všechny drony z „rizikových zemí” — bez veřejně prokázaného důkazu, že DJI skutečně špehovalo. Pentagon v memorandu z dubna 2026 zákaz podpořil s tím, že rozhodnutí stojí na utajovaných zpravodajských informacích, které veřejnost vidět nemůže.

Proč zrovna drony, když je čínský hardware všude

Důvody jsou tři. Zaprvé vzdušný průzkum: dron s termovizí nad vojenskou základnou nebo přehradou je kvalitativně jiná hrozba než čínská součástka v televizi. Zadruhé čínský zákon o národní zpravodajské činnosti z roku 2017, který v článku 7 nařizuje firmám spolupráci se státem. A zatřetí průmyslová politika — USA nechtějí být ve strategické kategorii závislé na jediném zahraničním dodavateli.

Specifický problém je geofencing. DJI drony historicky měly systém, který zakázané zóny (letiště, věznice, vojenské základny) blokoval automaticky. V Evropě v roce 2024 a v USA v lednu 2025 ho DJI změnilo na pouhé varování — jádro problému ale zůstává: firma se sídlem v Číně má technickou schopnost vzdáleně určovat, kde dron smí a nesmí létat, kdekoli na světě. Přesně tohle zaznělo v březnu 2026 i v Evropském parlamentu.

A co data?

DJI drony zaznamenávají GPS souřadnice letů, video, fotky a letové logy. Podle bezpečnostní zprávy DJI končí data evropských uživatelů na serverech v Evropě nebo Japonsku, ne v Číně — a nezávislý audit to potvrdil, žádný nečekaný přenos dat nenašel. Existuje i offline režim, který odesílání úplně zastaví; jenže s ním dron přijde o aktualizace zakázaných zón a cloudové funkce, takže ho většina lidí nepoužívá.

Soud a šance na zvrat

DJI podalo v únoru 2026 žalobu u odvolacího soudu — a nechce zmírnění, chce zákaz úplně zrušit. Opírá se o precedens Xiaomi z roku 2021: to se z podobné americké černé listiny vysoudilo, když soud označil proces za chybný. Pokud soud shledá, že regulátor nedodržel vlastní pravidla, šance DJI jsou solidní. Jenže Pentagon do sporu vstoupil s utajovanými informacemi a v národně-bezpečnostních případech dávají soudy tradičně velký prostor vládě. Může to trvat roky a výsledek je otevřený.

Evropa reguluje, nezakazuje

Žádný evropský zákaz se zatím neplánuje. Na písemnou otázku německého europoslance Evropská komise v březnu 2026 odpověděla, že téma formálně neřeší. Důvod je i praktický: DJI produkty už v Evropě prošly přísnou regulací — agentura EASA má jednotná pravidla pro drony ve všech členských státech, DJI má všechny certifikace podle nového třídění platného od ledna 2024 a nad tím vším stojí GDPR s přísnějšími požadavky na ochranu dat, než má americké právo.

Konkurence mezitím reálně neexistuje: hlavní alternativy Autel a Potensic jsou také čínské, americké Skydio zrušilo spotřebitelskou řadu v roce 2023 a cílí na armádu a průmysl, Brinc vyrábí drony pro policii a záchranáře, francouzský Parrot míří na vládní sektor a brněnský Robodron na průmyslové inspekce. Kompletní ekosystém pro běžné uživatele za dostupnou cenu nenabízí nikdo z nich.

Pro českého uživatele je závěr jednoduchý: DJI se tu dál normálně prodává, aktualizace chodí a v dohledné době se na tom nic nezmění. Pro DJI je ale sázka vysoká — americký trh tvořil zhruba pětinu příjmů a výsledek sporu ovlivní celý dronový průmysl.